Rekreační plavba zachraňuje provozovny v přilehlých obcích

AMSP ČR společně s Asociací lodního průmyslu (APL) pořádaly v pátek 10. března v rámci veletrhu FOR BOAT v PVA Expo Praha Letňany tiskovou a odbornou konferenci Rekreační plavba zachraňuje provozovny v přilehlých obcích. Akce se uskutečnila v rámci projektu Rok venkova 2017. „Jaké jsou faktické dopady změny podmínek pro rekreační plavbu poté, co vstoupila v platnost vyhláška č. 46? Prospívá to obcím? Rozvíjí se kolem vodních toků podnikání? Kterých živností se změny dotkly nejvíce? Jaká je nejčastější kritika? Ohrozilo to bezpečnost rekreantů? Přilákaly změny více turistů a zákazníků? Jaké jsou zkušenosti říční policie, starostů a podnikatelů? Jaké budou další kroky příslušných resortů a krajů? Jaké jsou trendy v Evropě?“

Diskutovat na tato témata přišli přední odborníci i zástupci legislativy – Udo Kleinitz, generální sekretář ICOMIE, Karel Havlíček, předseda AMSP ČR, Petr Novotný, předseda APL, Klára Němcová, ředitelka SPS, Petr Kubala, generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy, Marián Šebesta, generální ředitel státního podniku Povodí Labe, Jan Bukovský, zástupce ředitele ŘVC ČR, Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce vodního hospodářství, Jan Skalický, místopředseda asociace D-O-L, Vojtěch Dabrowski, vedoucí oddělení vnitrozemské plavby MDČR, Jiří Belinger, člen představenstva APL a AMSP ČR, nebo Vojtěch Bártek, ředitel Baťova kanálu.

České vodní toky a nádrže ožívají a spolu s nimi i okolní obce. V roce 2015 vstoupila v platnost vyhláška, která uvolnila plavbu plavidel se spalovacími motory na několika vodních nádržích a vodních tocích, čímž se zvýšil podnikatelský a turistický ruch v jejich okolí. První bilance hovoří o tom, že se nenaplnily černé scénáře a že se zásadně nezvýšila nehodovost, a to přesto, že došlo na hlavních tocích k nárůstu provozu o třetinu. Tolik diskutovaná změna přitom v minulém roce umožnila plavbu motorových člunů na většině našich vod, čímž se v ČR stalo splavných rekordních 900 km řek v kategorii 1. a 2. třídy. Současně byla od poloviny dubna roku 2015 rozšířena plavba o devět údolních nádrží, včetně přehrady Lipno. První statistiky z minulého roku uvádějí, že hustota rekreačního plavebního provozu vzrostla o více než 30 %. Mimořádný zájem o plavbu dokládají údaje ze Státní plavební správy, která hlásí, že za rok 2016 bylo nově vydáno 3 356 nových průkazů k vedení malých a rekreačních plavidel. Do provozu se rovněž přihlásilo nových cca 800 plavidel, v tuzemsku je nyní registrováno již 16 411 malých plavidel. V průběhu sezony bylo SPS zkontrolováno 1 302 plavidel a zjištěno 328 přestupků.

Klára Němcová, ředitelka SPS dodává: „Plavební sezona roku 2016 se vyznačuje nárůstem plavebního provozu zejména na oblíbených vodních nádržích, jako jsou Slapy, Orlík, Dalešice nebo Žermanice. Frekventovanou vodní cestou je i území hlavního města Prahy, tradičně oblíbený Baťův kanál a další. Tento nárůst intenzity plavebního provozu klade zvýšené nároky na výkon státního dozoru, který na vodních cestách provádí Státní plavební správa a Policie ČR.“

Dlouhodobě je velmi pozitivně hodnocena rekreační plavba na Baťově kanálu, kde došlo za poslední rok k navýšení počtu vypůjčených lodí o 10 %. Cyklostezky přivítaly loni rekordních 500 000 turistů. To má zásadní vliv na malé provozovny v okolí řek, kde kromě půjčoven lodí vznikla řada restaurací, penzionů, prodejen nebo servisů pro cyklisty. Ředitel Baťova kanálu

Vojtěch Bártek k tomu uvádí: „Rekreační plavba na Baťově kanálu potvrdila několik let trvající vzestupnou tendenci a zažila v roce 2016 svou rekordní sezonu, kdy se na palubách lodí brázdících 53 km dlouhou vodní cestu svezlo 90 000 návštěvníků. Z toho 5 000 bylo na kajutových lodích v rámci vícedenních pobytů. Velký nárůst zaznamenáváme i v počtu plavidel. V roce 2013 přes plavební komory proplulo 2 195 lodí. V loňském roce to bylo téměř o tisíc více. Velmi oblíbené je spojení plavby s cykloturistikou. To je možné buď na pravidelných plavbách, kde lze jeden směr absolvovat na kole a druhý na výletní lodi. Nebo během plavby na kajutových lodích, které jsou vybaveny nosiči kol. Kola je také možné si vypůjčit ve většině přístavů.“

Největší rozvoj rekreační plavby je očekáván ve Středočeském kraji, který má nyní vybudováno více než 300 km splavných řek 1. třídy. Střední Čechy se stávají klíčovou turistickou destinací rekreační plavby, která na sebe začíná vázat mimořádný obchodní a turistický ruch v přilehlých obcích. Průměrná doba jednoho turisty strávená plavením je v tuto chvíli 3 dny.

Hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová uvádí: „Jednou z velkých priorit naší koalice je podpora cestovního ruchu. V rozvoji rekreační plavby vidím obrovský přínos právě v této oblasti. Nejenže pozvedne podnikání v našem kraji, ale také přiblíží člověka přírodě. Máme krásné vodní toky, byla by velká škoda nevyužít potenciál, který nám nabízejí. Rádi bychom podpořili výstavbu malých přístavišť ve spolupráci s obcemi, kterým tak přivedeme nové návštěvníky. Touto tematikou se intenzivně zabýváme a zjišťujeme, co všechno může Středočeský kraj udělat.“

I přes zvýšený turistický ruch a nárůst počtu motorových plavidel nedošlo podle SPS k zásadnímu nárůstu počtu nehod. Loni bylo vyšetřováno celkem 20 plavebních nehod. Jedna z nich byla na přehradě Orlík smrtelná, ostatní nehody neměly fatální následky.

Milan Bukáček, ředitel Lipenské vodní záchranné služby dodává: „Očekávané zvýšení zásahů zapříčiněné uživateli motorových plavidel se nenaplnilo. Přesto je třeba uživatele stále upozorňovat na specifika Lipenské přehrady. A to především na okamžitou změnu počasí, silný vítr a velké vlny a objekty a překážky pod vodou. Zmínil bych také neukázněnost některých uživatelů, kteří se prohánějí plavidlem v blízkosti plaveckých zón a břehu, anebo nepoužívají světelné označení plavidla za snížené viditelnosti. Jako kuriózní mohu uvést dva případy, kdy nesprávným upevněním na zrcadlo plavidla došlo k utopení motorů. Jeden z nich se nám podařilo potápěčem vyhledat a vylovit.“

Jiří Belinger, člen představenstva APL dále uvádí: „APL úzce spolupracuje s mezinárodními asociacemi EBI a ICOMIA a dlouhodobě se snaží přenést pozitivní výsledky pro rozvoj turistického ruchu kolem vodních cest i do ČR. Nejedná se jen o samotné řeky a jezera, ale i o široké okolí do vzdálenosti 20 km na obě strany. Tak jako v okolních zemích, i v ČR mají lidé na turistických lodích kola a podnikají poznávací výlety do širokého okolí. Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí v Evropě a z toho důvodu je tento druh turistiky velmi perspektivní, a to zejména pro rozvoj měst a obcí, jejich zaměstnanost a také pro rozvoj agroturistiky.“

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR, shrnuje: „V ČR pozorujeme nový fenomén, který může rozhýbat podnikání v malých obcích v blízkosti vodních toků. Pozorujeme, že malé koloniály, restaurace nebo penziony, které byly téměř na zavření, začínají prosperovat. Zvýšený ruch zaznamenávají i přilehlé památky a na venkov tak zavítají statisíce našich i zahraničních turistů, kteří by za jiných okolností vyrazili provozovat rekreační plavbu do zahraničních destinací.“